Refelx
NA FORBÍNĚ - CRAZY TWIST
|
|
|
Pokud se v Divadle Komedie rozhodnou inscenovat Olivera Twista, zaručeně nepůjde o tradiční zpracování slavných příběhů Dickensova sirotka. Lecos naznačují kostýmy z osmdesátých let minulého století, výmluvný je i samotný podtitul této svébytné úpravy Zdeňka Plachého a Jiřího Šimáčka - sociální bondage drama. „Je to taková černá komedie, výtvarně hodně laděná do crazy,“ říká o inscenaci herečka JANA KRAUSOVÁ, představitelka hned dvou postav.
* Jak se liší vaše dvě postavy v této hře?
Na jedné straně hraji paní Mannovou, což je vrchní ošetřovatelka v sirotčinci, žena vůči dětem hodně necitlivá, i když samozřejmě navenek předstírá pravý opak. Druhou postavou je paní Badwinová, partnerka pana Browna, který, jak se zdá, se chce jako jediný Olivera opravdu ujmout a adoptovat ho. Paní Badwinová však patří spíše ke smečce lidí, z nichž každý trpí nějakou obsesí a kteří se sice tváří jako svatí citliví, ale ve skutečnosti Olivera jenom využívají, manipulují s ním a zacházejí s ním jako s hračkou.
* Jak se vám osobně líbí modernizace klasiků?
Obecně nemám ráda, když se klasická díla předělávají a modernizují, protože souhlasím s tím, co řekl Werich: „Když už lidi nemají na to, aby si napsali svou vlastní hru, tak by měli nechat klasiky tak, jak jsou.“ V tomhle případě však jde o něco jiného. Zde oběma autorům úprav posloužil Dickens spíš jako výpomoc k napsání určité černé, značně dekadentní komedie. Původní román je výrazně upraven a doplněn o řadu filozofií včetně buddhismu nebo fašismu, takže výsledek bude potemnělý, ale docela zábavný. Nicméně opět půjde o představení velmi kritické k této šílené společnosti, kde lidi myslí jenom sami na sebe a skoro nevnímají druhé, jak už je v Divadle Komedie zvykem.
* V Divadle Komedie už jste se objevila v několika hrách, příkladně v inscenacích Lidumor či Antiklimax. Čím vás repertoár tohoto osobitého divadla tak přitahuje?
Mně tady vyhovují lidi, kteří jsou vesměs mladí, relativně nekonformní. Baví mě spolupracovat s Dušanem Pařízkem, Davidem Jařabem a všemi zdejšími herci, protože mám pocit, že tady jen neplníme nějaký dramaturgický plán, ale opravdu něco tvoříme, což je vždycky zábavné.
|
|
|
|
Honza Dědek, Reflex 24. února 2005
|
|