Týdeník Rozhlas
SILNÉ, KRUTÉ A ANTIESTETICKÉ EXPERIMENTY2
|
|
|
...
V Komedii totiž zvládají i hry programově téměř nehratelné. Mám na mysli Sportštyk Elfriede Jelinekové, který spolu s inscenacemi Bash a Zmatky chovance Törlesse patří dle mého názoru k vrcholům sezony. Režiséři Dušan D. Pařízek, David Jařab a Jan Nebeský ve spolupráci s Jánem Šimkem, jenž připravil dramaturgickou i scénografickou koncepci, dokázali z proudu Jelinekové litanického textu o násilí a mužích jako jeho nositelích rafinovaně vybrat i konkretizovat zdálivě neurčité epizody a přesně je zacílit tak, abychom z inscenace cítili pravdu o narůstajícím bezohledném sobeckém násilí ve světě, v němž žijeme. Hraje se na jakémsi provinčním fotbalovém hřišti, vybudovaném na podstatné části hlediště divadla, při čemž diváci, sedící na jevišti jako na tribunách, mají od počátku inscenátory promyšleně budovaný pocit aktivní účasti na dění. Obdivuhodný výkon odvádí zvláště Gabriela Míčová jako Elektra/Elfi, která celý „zápas“ uvádí a chápavě i nekompromisně komentuje s přesnou mírou cynismu, ale i citlivosti a přecitlivělosti, ironie a sebeironie. Celek nepostrádá vervu a sugestivitu. Experiment s „třídílnou“ režií v zásadě vyšel, i když právě to „rozdělení úkolů“ se patrně odrazilo v tom, že inscenace se vedle míst plných napětí nevyhnula ani okamžikům nadbytečných opakování až nudy.
|
|
|
|
Vítězslava Šrámková, Týdeník rozhlas, 4. září 2006
|
|