Reflex
APLAUS
|
|
|
|
Jednou z nejdůležitějších českých činoherních scén dneška je již více než deset let pražské Divadlo Komedie. Jeho současný umělecký šéf Dušan D. Pařízek mu vtiskl pečeť intelektuálně náročného divadla mapujícího aktuální témata a fobie dnešního světa. Každá jeho nová inscenace je krokem dál v hledání a nalézání adekvátních divadelních prostředků pro něco, co bychom s jistou přibližností mohli nazvat „existenciální esencí doby“. Vynáší na jevištní světlo světa z hlubin člověka vyvěrající běsy, trýzně, strachy, obavy, bolesti. Někdy se jim autoři, režisér i herci krutě vysmívají, jindy jim osudově podléhají. Cesty takovými inscenacemi nejsou pro diváka příjemnými, nejsou to však muka samoúčelná a cesty bezcílné. Jako Robert Musil dokázal analyzovat trýzně a muka citového člověka své doby, tak se i Dušan Pařízek zarývá svými inscenacemi do citové a intelektuální paměti dneška. Jako se Thomas Bernhard krutě vysmívá sám sobě a nelítostně kritizuje svou zemi, tak i Pařízek reflektuje a analyzuje dnešní svět a člověka v něm. A právě tyto dva autory můžete nyní vidět ve výjimečných Pařízkových inscenacích na jevišti Divadla Komedie. V Bernhardově Světanápravci exceluje herec Martin Finger v titulní roli výsostného intelektuála, který ve svých esejích dokáže přesně analyzovat svět, v soukromí je však sám tyranem, mučitelem a samolibým světadestruktorem. Zmatky chovance Törlesse jsou mrazivě trýznivým obrazem opuštěnosti jedince v jakékoli společnosti. Tato inscenace je výjimečná také tím, že při jejím vzniku se spojily rakouský Salzburger Festspiele, německý Deutsches Theater Berlin a pražské Divadlo Komedie. Lednové (6. a 7. ledna) hostování tedy bude po loňském uvedení v rámci Pražského divadelního festivalu německého jazyka teprve druhé pražské. Světanápravce je naštěstí součástí pravidelného repertoáru. Obě inscenace jsou důvodem k sebevraždě. Nedoporučuji slabým náturám. Doporučuji všem.
|
|
|
|
Vladimír Hulec, Reflex, 21. prosince 2006
|
|