Právo
O VELKÝCH BRŇANECH ZPÍVAJÍ JENOM U VLTAVY
|
|
|
V Divadle Komedie budí pozornost kontroverzní Štědroňův a Nebeského Kabaret Ivan Blatný
Do sezóny vstoupilo v Divadle Komedie, působišti Pražského komorního divadla, experimentální dílko skladatele a libretisty Miloše Orsona Štědroně a režiséra Jana Nebeského Kabaret Ivan Blatný.
Kabaret hravý, zpěvný, ale neveselý; o pokusnictví neprávem zapomínaného básníka. Stydět za tu ztrátu by se měli mnozí Brňané, kteří nejen emigranta Blatného zatratili. Oni ztrácejí povědomí i o dalších osobnostech, po jejichž zádech jen velikášský průměr do poezie se dere.
Bez kořenů a přátel
Jména Blatného blíženců v kabaretu zazní. Jen Ortena nespojuje s Brnem pupeční šňůra. Nezvala, Halase, Kainara, Bochořáka, Mikuláška, Skácela ano. Mnozí z nich stavěli na hraně přelomových let 1945, 1948 základy tolik v Brně úspěšných 60. let. Připomíná se to kupodivu u Vltavy, ne nad Svratkou.
Autor hudebně dramatickým výronem vystihl přesně jejich i vlastní uhranutí dadaismem a surrealismem - východisky dalšího velkého Brňana Ludvíka Kundery. Podle Štědroňovy partitury přivedl pro mnohé už pravěký příběh na scénu Jan Nebeský. Jako vždy invenčně. Nezastírá osudové paradoxy.
Štědroňův a Nebeského obraz znamenitě vystihuje osud člověka zbaveného vlastních kořenů, přátel, vůle. Postiženého paranoickou obavou, že právě po jeho emigrantském skalpu prahnou ďáblové komunistického režimu.
Uhdeho piha na nose
V dokonalé expresi načrtl portrét velkého básníka Karel Dobrý, zejména v interakcích s Lucií Trmíkovou (Ošetřovatelka). Hudebně navazuje Štědroň na experimenty dalšího zapomínaného Brňana Josefa Berga...
Velice úporně nevystihl portrét o Ivanovi Blatném Milan Uhde v programu. Vyčítá básníkovi „těžko pochopitelný poválečný vstup do komunistické strany“. Tendenčně pozapomněl, že mnozí ze jmenovaných největších literárních Brňanů byli levicovými intelektuály. Kohoutovské „selhání intelektu“ si později protrpěli. Kámen úrazu: Nejspíš jen Petr Oslzlý (s Uhdem?) se pokoušejí obstát s tezí, že avantgarda může být pravicová...
|
|
|
|
Jiří P. Kříž, Právo, 29. září 2007
|
|