DesingGuide.cz
OLIVER BUKOWSKI: HOSTÉ
|
|
Vlastně jsem chvíli nevěděl koho dát do titulku, těch jmen by tam mohlo a mělo být určitě mnohem víc. Thomas Zielinski, Maxim Velčovský, Roman Zach… Oliver Bukowski je autorem skvělého textu hry Hosté, nad kterou se všichni sešli. Thomas režíroval, Maxim navrhl scénu, svou první divadelní v životě, herci hráli a mě mrazilo.
Mladí manželé si krátce po sjednocení Německa otvírají v jedné zapadlé vesnici na bývalé hranici hotel. Se všemi ideály a předsevzetími očekávají první hosty, kteří stále nepřicházejí. Jednoho dne se však jejich přání splní a host se skutečně objeví. Hru o snech, touhách a také o lidské důstojnosti rozehrává Thomas Zielinski ve své inscenaci v pražském Divadle Komedie nenápadně a bez zbytečných gest ve velký příběh na hraně radosti a zmaru. Na vykachlíkované scéně Maxima Velčovského se postupně bortí lidská důstojnost a smích se mění v pláč, abychom samou radostí nevěděli kudy kam. Když tanec štěstí, které skutečně nakonec přijde, vrcholí, v hlavě vám visí tíživý obraz.
„Ale já pořád nevím, jak to souvisí s tím štěstím,“ ptá se malorolník řezníka. „Jak to, že ne,“ diví se řezník. „Měli jsme myčku, než spadla ta hvězda, nebo neměli?“ Ten záznam určitě není přesný, ale jeden z nejkrásnějších dialogů o štěstí, jaké jsem kdy slyšel, mi stále zní v hlavě. Na pasece se pasou krávy. Správný hoteliér zná přání každé hosta lépe, než host sám, a co-pilot v kostele dál svádí nevinné dívky. Řeklo by se idylka. Díváme se na hvězdy a nevěříme, že když padají, přinášejí štěstí. Ale, co kdyby přece jen.
Hra Hosté Olivera Bukowského byla v roce 1999 vyhlášena nejlepší německou hrou roku a v režii Thomase Zielinského ji určitě musíte vidět. Teda nemusíte, ale mně se líbila. Svým způsobem je o designu a stylu víc, než stylová kavárna.
|
|
Jiří Macek, DesignGuide.cz, 24. listopadu 2009
|
|