Lidové noviny
NEMŮŽU UŽ ZTRÁCET ČAS
|
|
|
Plné znění rozhovoru s Dušanem D. Pařízkem, ředitelem Pražského komorního divadla v Divadle Komedie, který je rozhodnutý ukončit předčasně provoz divadla. Stručně vyjádřeno odmítá dělat divadlo, které nebude podle jeho představ. Z peněz, jež mu radnice na čtyři roky přidělila, to podle něj není možné.
Dostali jste grant na čtyři roky, a přesto uvažujete o předčasném ukončení činnosti. Proč?
Výše současného příspěvku na realizaci umělecké činnosti našeho souboru neodpovídá ani potřebám Divadla Komedie ani perspektivám jeho programu, respektive možného budoucího vývoje. Vzhledem k termínu rozhodnutí o přidělení účelové dotace na léta 2010 - 2013 přišlo divadlo o prostředky, které by získalo na základě dlouhodobě připravovaných mezinárodních koprodukcí. Zrušení těchto projektů byl jenom začátek. V roce 2010 sice ještě uskutečníme plný počet avizovaných premiér, na jejich realizaci můžeme ovšem vynaložit jenom podstatně nižší prostředky než jsme původně předpokládali. Je to dané logikou provozu repertoárového divadla: musíme i nadále pečovat o památkově chráněné prostory, ve kterých naše divadlo sídlí, vyplácet mzdy a hrát. Šetřit můžeme na jediné disponibilní položce v rozpočtu - na nových inscenacích. V budoucnu nás čekají další nezbytná omezení činnosti vyplývající z výše poskytnutého grantu, především snížení počtu premiér i představení. Celková situace představuje z profesionálního hlediska nepřijatelný zásah do původně plánovaného programu. Setrvání v současném stavu by znamenalo stagnaci. Svou práci chci dělat pořádně. A nechci už ztrácet čas.
Jednal jste v této záležitosti osobně s magistrátem? A s jakým výsledkem?
Jednal jsem opakovaně s radním pro kulturu Ondřejem Pechou. Nejprve při osobním setkání, o dva dny později, 3. března, se zúčastnil v divadle diskusního pořadu Dialogy o (ne)kulturní politice. Pojmenovali jsme situaci a jasně řekli, že za stávajících podmínek musíme a budeme usilovat o ukončení působení našeho souboru v Divadle Komedie ke konci divadelní sezóny 2011/2012. Pan radní přislíbil pomoc: divadlo, které si vždycky říká jen o to, co skutečně potřebuje, si přece podporu zaslouží, neumíme zavírat divadla, umíme navyšovat granty. No jo, co k tomu dodat. Následovala další jednání, při kterých jsme podávali informace o finanční situaci divadla a vyčíslili nedostatečně pokryté položky rozpočtu. Vlastně jsme znovu obhájili ekonomickou rozvahu, která tvořila součást žádosti o poskytnutí příspěvku na roky 2010-2013. 1. září nám radní sdělil, že řešení celé záležitosti není v jeho silách. Mimo jiné proto, že by se toho mohli "chytit" další notoričtí žadatelé.
O kolik peněz jste žádali, kolik jste dostali? Bylo vám zdůvodněno proč?
Při jednáních v březnu, květnu a září jsme podložili argumenty, že částka navržená v původní žádosti - 17,5 mil. Kč na rok 2010 - zcela odpovídá aktuální situaci a koncepci dalšího rozvoje činnosti Divadla Komedie. Grantovou komisí navržená a zastupitelstvem schválená částka je o 3 mil. Kč nižší. Pan radní chtěl další čísla, my je poskytli: do konce roku chybí alespoň 1873000,- Kč na údržbu a především opravu technického vybavení a prostor Divadla Komedie, minimálně 1200000,- Kč bychom bývali nutně potřebovali na dofinancování čtyř finančně jen částečně zajištěných inscenací. Na odpověď jsme čekali měsíce. 1. září nám radní sdělil, že s touto záležitostí nic neudělá. Požadované prostředky bychom si prý na rozdíl od jiných městem podporovaných subjektů zasloužili, ale případnou podporu by mohli využít zastupitelé, kteří stojí za divadelními podnikateli a jejich žádostmi o podporu z veřejných zdrojů. Celý nově nastavený systém a působení grantové komise by byly ohroženy. Jako náplast nám radní chtěl poskytnout dar ve výši 100000,- Kč na dofinancování mezinárodního zájezdu s inscenací Goebbels/Baarová, která reprezentovala Prahu v měsíci červnu v Berlíně a Hamburku. Co byste udělala Vy? Samozřejmě nechci, aby se celý nově nastavený systém magistrátní podpory pražské kultury úplně a definitivně zbortil. Existuje ale i celá řada jiných věcí, které nechci - mj. úplatky, lež, defraudace... Dar jsme nepřijali - nechceme, aby Praha finančně "úplně vykrvácela".
Nemůžete se tedy danému stavu přizpůsobit, to znamená provést úsporná opatření? Najít kompromis?
To jsme udělali. Prozatím je program nastaven tak, že omezení ještě nebudou pro diváka patrná. Tento stav ale neudržíme do nekonečna. Kompromis jsou další dva roky intenzivní práce za ekonomicky téměř nepřijatelných podmínek a ukončení naši činnosti k 31.7.2012. Je to seriózní a čisté řešení - pakliže přistoupí magistrát na můj návrh a najde do 30.6.2011 nového provozovatele Divadla Komedie. Rád budu nápomocen.
Jedním z argumentů radnice bylo, že vám defacto rozpočet byl navýšen. Jak tomu má veřejnost rozumět? Také jste prý radnici "vydírali" přes média. Co vy na to?
Příspěvek navýšen byl. Ale i současný rozpočet zdaleka neodpovídá programu a velikosti divadla. Komedie by i po požadovaném navýšení příspěvku zůstala zdaleka nejlevnějším divadlem srovnatelného provozu v Praze. Otevřené a upřímné pojmenovávání stavu věci přece není žádné vydírání. A navíc: Kdo má čisté svědomí, přece nemůže být "vydírán"!
Jak vidíte systém dotační politiky, tedy způsob udělování víceletých grantů?
Je celá řada divadel, která si zaslouží podporu, protože svou činností rozvíjí živou kulturu tohoto města. V minulosti jsem se mnohokrát zmiňoval o tom, že by se měl přehodnotit systém grantových řízení, která v minulosti svým načasováním nemohla držet krok s procesem tohoto rozvoje. O nově nastaveném modelu ještě nemá smysl mluvit, musí se ověřit v provozu, za "bojových podmínek". Do tohoto okamžiku generoval jen jeden zásadní problém, o kterém vím - současnou situaci Divadla Komedie.
Jste jedno z mála divadel v Praze, které nerezignuje na tematickou dramaturgii. Divadlo v postavení divadelní intelektuální špičky ale také přitahuje snoby. To vám nevadí?
Jsem velice konzervativní divák. Jako takový jsem přesvědčený, že by divadlo mělo být zrcadlem společnosti. Tématická dramaturgie a víceleté dramaturgické cykly jsou základem takové divadelní práce. A jestli je publikum zabývající se intenzivně společností, politikou a kulturou snobské, pak rád pro ně vytvářím místo, kde se může pravidelně scházet.
Víte, jaký je váš divák?
Jestliže z počátku představovali páteř našeho diváctva studenti, dnes, po osmi letech cílené práce a cíleného oslovování "našeho" diváka, se zdá, že složení návštěvníků se rozprostřelo zcela napříč věkovým spektrem. Z hlediska ideového pak zřejmě přitahujeme ty diváky, kteří nejsou ochotni jen konzumovat, ale dokáží vstupovat do procesu vnímání představení s vlastními pocity a názory. Náš divák je tedy osobitá a samostatná bytost, ne beztvará masa.
Co tedy bude dál, pokud ukončíte činnost - všechno se rozpadne a skončí, nebo půjdete jinam?
Myslím, že jakékoli nastavování konce je to nejhorší, co se může fungujícímu divadelnímu organismu přihodit. Je lepší skončit dřív, než se nám stane, že už si vnitřního rozkladu ani nevšimneme. Divácký úspěch v tomto není až zase tak směrodatný. Co bude dál je spekulace.
A na to já nejsem.
|
|
|
|
Jana Machalická, Lidové noviny, 19. října 2010
|
|