Skip Navigation LinksÚvod > Napsali o nás > Kritiky > Krutost se nevyhne ani "lepším lidem"
Hospodářské noviny

KRUTOST SE NEVYHNE ANI "LEPŠÍM LIDEM"

 
Neustálé návraty režiséra Dušana Pařízka k textům předčasně zemřelého rakouského dramatika Wernera Schwaba se v poslední premiéře pražského Divadla Komedie zúročily. Jeho inscenace hry Nadváha, nedůležité: Neforemnost není sice zrovna optimistickou, ale zato dost přesnou vivisekcí druhu Homo sapiens europaeus a navíc strhujícím divadlem.
Schwabův portrét západní civilizace ukazuje člověka, který se - bez ohledu na kulturní tradice a morálku - jakoby ze své "lidské" podstaty zredukoval na zvíře ovládané instinkty. Svět prizmatem Schwabových her se nejeví jako zrovna příjemné místo k životu. Pro člověka s pudem sebezáchovy je vlastně pohled na něj snesitelný jen díky autorovu jedinečnému humoru a noblesní lehkosti, s jakou ty vskutku smutné a odpudivé lidské typy ztělesňují zdejší herci.

Lepší lidé proti ztraceným
Inscenace se odehrává v jakési restauraci, kde "studijní" vzorek lidské pospolitosti slaví příchod nového roku. Na jedné straně za řadou stolů "ztracené existence", které jsou v převaze, na druhé hezký pár "lepších" lidí. Mezi tím Hostinská (Vanda Hybnerová), která navenek netečně vykonává svou práci, ale je-li příležitost, zkušeně "uspokojuje své potřeby" všeho druhu. Jedna z jejích akcí exponuje inscenaci: společensky unavený Jürgen (Roman Zach) se jí jeví jako snadno dostupný zdroj sexuálního ukojení. Spánek, který ho přemůže, je ale silnější než touha Hostinské. To, co se odehraje pak, může tedy být docela dobře Jürgenův zlý, alkoholický sen.
Jürgen je sociolog-učitel, stejně jako všichni levicoví intelektuálové posedlý vírou v člověka a všeobjímající rovnost. Káže hospodské smečce o "buřtu jako metafoře kulturní solidarity", a přitom se stane nejen svědkem, ale i účastníkem vskutku podivné události.
Dále je tu Čuňyk (Jiří Štrébl), polovzdělaný měšťák, jehož vulgarita a obscénnost jsou stejně odporné jako komicky nevědomé, a jeho manželka Zajda (Daniela Kolářová), zlá, skrytě sprostá baba, která komentuje přítomné s pocitem "kulturní" nadřazenosti. "Zdravý živočich" Kája (Martin Finger), přetékající vitalitou a hrdý na svou mužskou potenci dělá všechno pro to, aby vyvrátil Jürgenův idealismus, hlavně preventivně otlouká svou partnerku Hertu (Gabriela Míčová). Herta je totiž dobrovolná mučednice, jejíž pud sebezáchovy ochrnul.
Mezi stoly se motá Pička (Dana Poláková) nabízející pohled na své utahané ženství za peníze do music boxu. Každá z těchto postav pronáší originální a neobyčejně zábavné sebereflexe a úvahy o světě, jejichž insitnost se čas od času a úplně nepochopitelně jeví jako hluboká pravda. No a ti všichni (s výjimkou Herty) ten hezký pár naproti, který odtažitě reaguje na jejich oslovení a věnuje se sám sobě, z ničeho nic, jakoby jednoduše neunesli jeho "jinost", znásilní, roztrhají a sežerou. Koneckonců: "Zločin je volný trh v člověku."

Opět na začátek
Už, už se zdá, že všechny postavy obrazně přijaly svůj čin jako lidskému rodu vrozený úděl a všechno spěje k vyslovení té poněkud nihilistické schwabovské "pravdy", že člověk je člověku vlkem, když se Pařízkova inscenace díky jeho úpravě vrací opět na začátek. Následující scéna je o poznání věcnější a méně "snová". Nicméně svým způsobem krutost snové vize předčí.
Přichází znovu stejný Hezký pár, tentokrát ale konverzuje. Je zřejmé, že hosty podřadné restaurace pojali ti dva jako divadlo nebo spíš vyhlídkové safari. Hltají očima nešťastné exoty ucházející se o jejich přízeň, filmují je a cynicky komentují. Herta, vyčerpaná životem, který jí připravil úděl mučednice, si prořízne hrdlo střepem láhve. Její smrt je zaznamenána. Stala se součástí této reality show. Ti dva, kteří byli předtím obrazně sežráni, se vlastně proměnili v odporné konzumenty "show". Skoro by za to zasloužili sežrat opravdu.
Inscenace končí v tichu a přítmí. Do tmy září skleněná "obrazovka" music boxu, blikot modrých ozdob na vánočním stromečku a červených hvězdiček na Kájově santaklausovské čepici. Trochu jako majáček sanitky projíždějící nočním městem nebo jako výstražná znamení.
 
Marie Reslová, Hospodářské noviny, Praha, 29. ledna 2008

 
 

Klub

Divadlo Komedie, Jungmannova 1, 110 00 Praha 1, Tel: +420 224 222 484-5, pokladna: +420 224 222 734 PO-PÁ 12:00-20:00, SO-NE dvě hodiny před představením