Skip Navigation Links
E15

HOSTÉ: ZÁVAŽNÉ DRAMA ZE SOUČASNOSTI?

 
Současné německé drama se oproti českému výrazně odlišuje. Na rozdíl od toho našeho, smířlivého a úsměvně ironického, reflektuje svět a společnost tvrdě, krutě a nevybíravě, možná i nespravedlivě a určitě „nevyváženě“. O to víc aktivně vstupuje do současného zápasu o tvář a charakter společnosti.

Dramatici na sebe berou spoluzodpovědnost za její stav. Ukazují jej ostře, nesmířlivě a bolestně. Právě takové je drama Olivera Bukowského Hosté, jež v české premiéře uvedlo pražské Divadlo Komedie.

Oliver Bukowski vyrůstal ve východním Německu a zažil zde i přerod této části Německa do divokého kapitalismu. Právě to je téma jeho hry, která v roce 1999 získala Mühlheimskou cenu dramatiků, nejvýznamnější německé ocenění pro současný dramatický text.

Odehrává se v polovině devadesátých let minulého století v malé venkovské usedlosti kdesi v zapomenuté části bývalé NDR. Její obyvatelé se snaží vytvořit z bývalého statku exklusivní ekohotel. Žádní hosté však nepřijíždějí, podnikání nevzkvétá, dluhy rostou a sny se postupně hroutí. A rozkládají se i vztahy a charaktery venkovanů žijících do té doby v pevném společenství. Bukowski však neidealizuje ani minulost. Všechny lidské a charakterové vady a pokřivenosti vyvěrají totiž právě z ní.

Bývalý farář Lutz (Jiří Černý) je letitý alkoholik, řezník Hagedorn (Stanislav Majer) žije v nereálných snech, biozemědělec Treitsche (Roman Zach) je na život rezignujícím, chladným cynikem, dojička Jutta (Monika Krejčí) a její dcera Edith (Ivana Uhlířová) jsou zdegenerované sexuální maniačky a intelektuálka Stoklosová (Dana Poláková), která sem prchla z města, žije již zcela mimo realitu.

Hlavní postavy – On (Martin Pechlát) a Ona (Gabriela Míčová) – se v této mizérii snaží podnikat. Vybudují ekohotel a jediného hosta, který k nim po dlouhé době přijede, životního outsidera Neugebauera (Martin Finger), rozmazlují a nedůstojně mu posluhují. Všichni se chovají jako křupani. Jsme tupci a prasata, je základní, bezvýchodný pocit z hry. Vítězí ty nejnižší lidské pudy, často za hranicí nejen lidské důstojnosti, ale vůbec únosnosti života. Autor pracuje s mnoha odkazy na pokleslé německé pop-kulturní fenomény – indiánky, bioreklamy, kýčovité obrázky z venkova – jimiž zdůrazňuje zvrácenost situace, do níž byly postavy společností vmanipulovány.

Režisér Thomas Zielinski zvolil chladný, groteskní nadhled a odstup. Mnohé situace jsou pouze naznačeny a staticky odrecitovány. Důraz je kladen na základní charakteristiku postsocialistického života jako směsi kýče, hnusu, zmatení životních hodnot a z toho pramenícího společenského zmaru a existenciální bezvýchodnosti. Herci jsou schopni tyto nejednoduché motivy a situace pečlivě a odstíněně zahrát.

Nejdůsledněji oba hlavní představitelé Martin Pechlát a Gabriela Míčová, jimž zdárně sekunduje především Roman Zach a Stanislav Majer jakožto duo venkovských křupanů. Jejich dialog a následná rvačka v druhé části inscenace je hereckým vrcholem představení. (...)

Hosté jsou reflexí dnešní doby a jejího stavu. Varují a silně znepokojují. Jako takové je třeba je brát. Vážně a seriózně. Jako celou dramaturgii Divadla Komedie.
 
Vladimír Hulec, E15, 6. listopadu 2009

 
 

Klub

Divadlo Komedie, Jungmannova 1, 110 00 Praha 1, Tel: +420 224 222 484-5, pokladna: +420 224 222 734 PO-PÁ 12:00-20:00, SO-NE dvě hodiny před představením