Právo
BAAROVÁ A GOEBBELS Z JINÉHO ÚHLU POHLEDU
|
|
|
Zájem o zprostředkování české a německé kultury nejenom v čase jedinečného Pražského festivalu divadel německého jazyka vykazuje Divadlo Komedie. Tuto tendenci potvrzují Goebbels / Baarová Olivera Reese a Dušana D. Pařízka.
Pikantnost vztahu ministra propagandy třetí říše a jedné z nejkrásnějších hereček předválečné Evropy přitahuje i diváky, kteří se do nejvyhraněnějšího divadelního domu v Praze vypravují poprvé. Nestanou se ale účastníky žádné milostné seance.
Kontrasty se přitahují
Vlastně se Joseph s Lídou na jevišti potkají až při děkovačce, i když je Gabriela Míčová, představující Baarovou, u toaletního stolku v náznaku jakéhosi budoáru přítomna monologu Goebbelse. Občas ho doprovodí i nějakým zvukem. A pak si místo prohodí s Martinem Pechlátem, aby se zpovídala pro změnu ona.
Pařízek připravil oběma hercům šikmu, na které představují své postavy, a v maximální možné míře umožnil prolnutí vlastně dvou monologů. Autorem Goebbelsovy Samomluvy je Reese, vyznání Baarové vypracoval Pařízek z motivů Lídiny knížky Útěky, jak je zapsal Josef Škvorecký.
Pechlát jako kulhavý Goebbels vstupuje do světel z par historie od horizontu jeviště a zprvu bez zbytečných emocí exponuje příběh nadějného novináře, dramatika, literaturou a filozofií vzdělaného doktora, který se po nástupu německých národních socialistů jako jeden z nejodhodlanějších strůjců války dal plně do služeb fýrera.
Míčová coby Baarová v kontrastu k jistému kalkulačnímu chladu politice oddaného druhého muže nacistického Německa, jehož slabinou jsou ženy, mistrovsky vyhrává naivitu zbožňované herečky, která omlouvá sebe i svého milence, o němž dokonce v závěru sóla tvrdí, že patřil k vůdcům, kteří si válku vlastně ani moc nepřáli…
Naivita a zrůdnost
Právě na posloupné protikladnosti dvou povah je inscenace vystavěna. Dobře je tak odstíněna rozdílnost citového vkladu, ale i výklad událostí, jež vedly svět do druhé válečné katastrofy a které třeba právě Baarová vnímala jen jako osobní komplikace vztahů. Oproštěny od ideologie ubíraly by se dozajista docela jinými cestami.
Naivita proti zrůdnosti. Baarová si ji protrpěla po zbytek života. Goebbels zůstal věrný říši. Po Hitlerově konci nechal svou ženu skoncovat život jejich šesti dětí. Manželé pak spáchali sebevraždu…
|
|
|
|
Jiří P. Kříž, Právo, 22. října 2009
|
|