|
|
|
|
|
|
|
* 1964
THOMAS BRUSSIG
|
|
|
|
Narozen roku 1964 ve východním Berlíně, vyučený dělník s maturitou. V letech 1984-90 absolvoval základní vojenskou službu a vyzkoušel různá povolání (mimo jiné vrátný v muzeu, umývač nádobí, recepční v hotelu, tovární dělník, průvodce). V letech 1990-93 studoval sociologii v Berlíně a posléze dramaturgii na Vysoké škole filmové a televizní v Postupimi-Babelsbergu (obojí nedokončil). Od roku 1995 se živí jako spisovatel na volné noze. Poprvé Thomas Brussig publikuje roku 1989 v berlínském deníku Tagesspiegel, v roce 1990 mu magazín Sonntag (později přejmenovaný na Freitag) otiskne celostránkový příspěvek na téma hochštaplerství. Pod pseudonymem Cordt Berneburger vydává v roce 1991 svůj první román Vodové barvy (Wasserfarben). Druhý román, již vydaný pod vlastním jménem – Hrdinové jako my (Helden wie wir, 1995) – čtenáři privítali jako dlouho očekávanou bilanci společenských a politických poměrů ve východním Německu 70. a 80. let. V díle Na kratším konci ulice (Am kürzeren Ende der Sonnenallee, 1999) autor nahlíží život na východní straně Berlínské zdi skrz fenomén budovatelského úsilí – snahy o vytvoření jakéhosi soukromého malého západu, a to jak z hlediska materiálního tak i ideového. Po divadelní hře Navštívení (Heimsuchung, 2000) a kratší „fotbalové“ próze (nebo spíš monologu) Život až po chlapy (Leben bis Männer, 2001), vydává Brussig svůj prozatím poslední román Oslnění (Wie es leuchtet, 2004). Dle autorových vlastních slov je to první próza, kterou se adekvátně vyjadřuje k přelomovému období let 1989/90, kdy dva německé státy směřují ke sjednocení. Události jsou plasticky vylíčeny prostřednictvím prolínajících se osudů lidí žijících na obou stranách berlínské zdi. Jde o seriózní ohlédnutí za nedávnou minulostí, která je v německé – i české – literatuře a filmech mnohdy zobrazována jako OSTalgická kulisa. Román Hrdinové jako my byl přeložen do jedenácti jazyků. Dramatizace Petera Dehlera, realizovaná v jeho režii v roce 1996 na scéně Kammerspiele divadla
Deutsches Theater Berlin, byla v německy mluvících zemích do dnešního dne uvedena více než 30ti divadly. U příležitosti desátého výročí pádu Berlínské zdi měla premiéru stejnojmenná filmová adaptace (režie Sebastian Peterson). Stejně úspěšná byla i filmová adaptace románu Na kratším konci ulice (režie Leander Haußmann, scénář Leander Haußmann a Thomas Brussig), která měla premiéru v srpnu roku 1999. Za svou tvorbu získal Brussig řadu prestižních ocenění, mimo jiné Cenu vlády SRN za nejlepší scénář roku 1999 (Drehbuchpreis der Bundesregierung), která mu byla (společně s Leanderem Haußmannem) udělena za film Na kratším konci ulice, a Cenu-Hanse-Fallady (Hans-Fallada-Preis) udělenou městem Neumünster (2000).Thomas Brussig žije v Berlíně.
|
|
|
|