|
|
|
|
|
|
|
* 1964
FERIDUN ZAIMOGLU
|
|
|
|
Maluje, píše romány, povídky a scénáře. Do literatury vstoupil razantním debutem Kanak Sprak (1995). Kanak Sprak je 24 odpovědí „německých Turků“ druhé a třetí generace, kteří si říkají „Turkos“, „Kanaksters“ nebo Kanakstas“, na otázku: „Jak se vám žije v Německu?". Kanak Sprak je současně jazyk ulice vzniklý komolením němčiny a turečtiny. K jeho podstatě patří razantní projev a negativismus. Zaimoglu odhaluje možná klíčový rozměr multikulturního státu: napětí mezi snahou o zachování vlastní identity a nutností přizpůsobit se daným poměrům. V této polaritě klade Zaimoglu důraz na individualitu, která si osobuje právo na vlastní cestu a tudíž i přejímání jiných prvků z různých kultur. Proto ústředním tématem není problém etnický, nýbrž sociální. Zaimoglův portrét Německa je velmi nelichotivý. Po podobně laděných textech Vyvrhel (Abschaum, 1997), German Amok (2002) nebo Plátno (Leinwand, 2003) se Zaimoglu odpoutal od expresivního žargonu a tématiky etnické subkultury, včetně militantních postojů a ukázal, že těžištěm jeho tvorby je literatura. Tímto přelomovým dílem je povídkový soubor Dvanáct gramů štěstí (Zwölf Gramm Glück, 2004). Poté následovala próza o životě turecké imigrantky v Německu Leyla (2006), a román Lásky žár (Liebesbrand, 2008; česky 2009) o hledání dívky, „strážného anděla“, který bohatému třicátníkovi Davidovi pomohl při tragické nehodě autobusu a zachránil mu tím život. Kulisy příběhu tvoří Vídeň, Kiel, ale také Praha.
|
|
|
|